Naše malá kavalírka už nám zase trochu povyrostla. Máme za sebou spoustu lumpáren, cvičení i první výstavu. Páníčci jsou z ní občas pěkně na větvi, obzvlášť, když příjdou domů a najdou tam pěkné nadělení ve forme rozkousaného, rozthané, ožužlaného, či snědeného čehokoliv. Zkrátka, tahle lumpačka jim dává dost zabrat. Ale i přesto přese všechno je to ta nejmilejší, nejpřátelštější a vůbec to nej nej nej zvířátko, jaké kdy viděli. Má ráda úplně všechny lidi i zvířata, bez rozdílu pohlaví, pleti, sexuální orientace a věku. Páníci si myslí, že za kousek jídla by se okamžitě přeorientovala na úplně někoho cizího :-).

Tento psík je tvor všežravý - výpis jídelníčku - granule, konzervy, ovoce, zelenina, pečivo, boty, králík (pouze na ožužlávání), paniččina antikoncepce (mj. panička byla pěkne vyvalená, když zjistila, že jí její milý pejsek spořádal celé platíčko - vydloubal si ty miniaturní pilulky z obalu a poctivě na čistě povlečené posteli rozkousal - naštěstí to bylo zdraví bezpečné množství), mléčné výrobky všeho druhu, pampelišky, vlastní ocásek, propisky, papíry, .... Jí i česnek a cibuli - obojí syrové :-). Jenom ty granule jí občas nejedou a občas to vypadá, že chce vyhladovět jenom za kousek něčeho dobrého od stolu.

Páníčci ji mají velmi rádi, panička jí naučila, že může vlézt na postel, takže je občas velice obtížné ukázat pejskovi, jaká je v rodině hierarchie. Na druhou stranu ji poctivě učí různé povely a chůzi u nohy, takže se občas zdá, že je to poslušný pes. Zdání ale klame. Jakmile ve vyvlečeme z domácího, nebo důvěrně známého prostředí, pejsek musí objevovat pořád neco nového, takže je dost těžké udržet ho na uzdě. Což se projevilo i na výstavě, kde jsme měli pocit, že je to ten nejneposlušnější, nejnedisciplinovanější a nejzvědavější štěně pod sluncem. Nakonej jsme však i přesto, že jsme v kruhu chodili spíše po nějaké těžko definovatelné křivce, že jsme se smýkali po zemi a že jsme rozdováděli všechny ostatní pejsky, obdrželi velmi nadějnou. Tenhle pejsek zkrátka paní rozhodčí dostal svou vřelou povahou, z čehož jsme měli patřičnou radost.

No a nakonec - jedna, sice starší, ale roztomilá (a bohužel rozmazaná), fotka.